Mratínský potok a ohrožení jeho prameniště

Základem života byla a je voda. Proto lidé v dávné minulosti vyhledávali vodní toky, zvláště ty menší a usídlovali se u nich. Z drobných vodotečí získávali jak vodu užitkovou, tak pitnou. Dnes si jen obtížně dokážeme představit, že bylo zcela přirozené napít se bez obav z jakéhokoli pramene. V současné době stále dochází vlivem nadměrného a neuváženého tlaku člověka na přírodní prostředí k vážnému ohrožení těchto často nenápadných vodních zdrojů. Také v Ďáblicích jeden takový zdroj máme, pramen Mratínského potoka.

Mratínský potok v datech

Na území Prahy je evidováno devadesát devět drobných vodních toků o celkové délce 338 km. Velkou většinu tvoří přítoky Vltavy (například Botič, Rokytka, Šárecký potok, Motolský potok, Drahaňský potok). Pouze deset toků odvádí své vody do Labe. Z nich nejvýznamnější je bezesporu potok Mratínský, jehož horní tok od pramene až po soutok s Třeboradickým potokem, je podle historického mlýna někdy označován jako Červenomlýnský potok. Řidčeji je též označován jako potok Ďáblický. Potok pramení v severní části Ďáblic a po patnácti kilometrech se u Kostelce n. L. vlévá do Labe. Plocha jeho povodí činí 174 km čtverečních. Průměrný průtok potoka je 0,1 m³. Potok je též rybářským revírem a to od soutoku s Líbeznickým potokem v obci Mratín až k pramenům. K revíru patří i tři nádrže: nádrž v Hovorčovicích, zámecký rybník v Čakovicích a cukrovarský rybník v Čakovicích. Pro Ďáblice je významné, že takřka celý jejich katastr je odvodňován právě touto vodotečí. Kvalita vody na horním toku Mratínského potoka se výrazně zlepšila po vybudování splaškové kanalizace v letech 1991 - 1995, do této doby byla čistota vody více než špatná.

Prameniště Mratínského potoka

Velká většina našich toků pramení v lesích. Prameny dochované ve volné krajině jsou poměrně vzácné. Pokud se na jednom místě vyskytuje více pramenů z téhož podzemního zdroje, označuje se místo jako prameniště. Prameniště Mratínského potoka se skládá ze tří hlavních pramenů, které jímají vodu z jednotlivých svahů vlastní pramenné pánve, která se nalézá na území mezi historickým jádrem obce a skládkou. Pramen západní je sycený vodou stékající od místa zvaného Na skřivánčí, pramen jižní odvádí vody ze svahu Ládví a od rybníku Parkán a pramen severní je dotován vodou proudící z mírného březiněveského návrší. Existenci tří pramenů dokládá i výskyt tří pásů hlinitých uloženin, vzniklých v prostředí tekoucí vody, které zachycují podrobné geologické mapy území.

Dnes potok vytéká z malé vodní nádrže vybudované na západním z pramenů mezi roky 1953 - 1973. Nevelký rybníček zde byl založen patrně v druhé polovině padesátých či v průběhu šedesátých let minulého století. Na starších leteckých snímcích Ďáblic (snímkování probíhalo v roce 1938 a 1953) a na historických mapách žádná vodní plocha v tomto prostoru není patrná. Zobrazeny jsou pouze pole, sad a zahrady, které patřily k hospodářskému zázemí křížovnické rezidence (zámečku). V současnosti je do nádrže svedena voda potrubím. Zmíněné potrubí přivádí vodu ze západní části pramenné pánve, jejíž horní okraj se nachází na nízkém pozvolném hřbítku zvaném Na skřivánčí. Nevýrazný hřbet s nadmořskou výškou 307 m n. m. však tvoří rozvodí dvou největších českých řek Labe a Vltavy. Veškerá voda stékající od tohoto místa směrem k západu směřuje do Vltavy. Součástí prameniště byla v minulosti i drobná vodoteč, která odváděla vodu ze severovýchodních svahů Ládví. Tato vodoteč, která je zobrazena i na historických mapách, byla později přeložena k východu a povrchová voda v současné době odtéká umělou strouhou, která směřuje od hospodářských budov ďáblického statku směrem k jihu. Vody z těchto pramenů se stékají před Ďáblickou ulicí. Voda ze třetího, severního pramene je též svedena do potrubí. Na povrch se vynořuje nedaleko za hrází rybníčka, aby se po pár metrech spojila s vodotečí, která odvodňuje zmíněnou vodní plochu. Za pramennou oblast Mratínského potoka nelze tedy pokládat pouze nejbližší, respektive západní okolí rybníčku, z kterého potok vytéká. Součástí tohoto prameniště je též území rozkládající se severním a jižním směrem od rybníčku. V prostoru prameniště na nepropustných jílových horninách podzemní voda vytváří souvislou hladinu spodní vody. Dle hydrogeologického vrtného průzkumu se její hladina pohybuje v hloubce pouhých 0,8 - 1,5 m.

Ohrožení prameniště

Část území s prameny má být zastavěno v rámci megalomanského projektu „Ďáblické rezidence", jehož součástí by dle plánů developerů mělo být i rozsáhlé podzemní parkoviště, které vznikne propojením garáží pod několika čtyřpodlažními domy. Jakékoliv větší stavební zásahy významně změní hydrologický režim pramenné pánve Mratínského potoka, naruší proudění spodních vod a ohroženo bude prameniště zmíněné vodoteče. Nezbývá než doufat, že zmíněný projekt bude realizován ve znatelně menším rozsahu než je ten, který je v současnosti posuzován. Zajímavé je srovnání současného stavu Mratínského potoka s péčí o jinou pražskou vodoteč, Ctěnický potok. V roce 2006 koupilo hl. město Praha 16 hektarů zemědělsky obhospodařované orné půdy v místech, kde Ctěnický potok původně pramenil. Celé území prameniště bylo citlivě upraveno tak, aby se přiblížilo původnímu přirozenému stavu před meliorací. Postupně tu vznikají zamokřené plochy a hlubší tůňky. Vodě zde dokonce bude umožněn přirozený neregulovaný rozliv. Projekt vypracovali odborníci z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity. Rád bych věřil, že Mratínský potok pramenící v Ďáblicích nebude v příštích letech přezdíván „strouha mezi skládkou a sídlištěm s garážemi developerem nazvaným Ďáblické rezidence", ale že se jeho podoba alespoň vzdáleně přiblíží zmíněnému potoku Ctěnickému.

Jan Havrda

Tatjana  Dohnalová,
2009-05-07
přečteno 11146x

[Zpět]