TÉMA
RUBRIKY
Quo vadis, Ďáblice
Zamyšlení nad (ne)urbanistickým vývojem obce Ďáblice v poslední dekádě a jak z toho ven...
Když jsme se rozhodovali, zda se přistěhovat do starých Ďáblic, oslovil nás tehdy (obrazně řečeno) starosta pan arch. Veselý. Obrázek o rozvoji obce, který nám načrtl, se nám moc líbil, a tak jsme neváhali. Tento rozvoj měl kopírovat tehdejší stav, tj. rozvolněná zástavba vesnického typu (dovolil jsem si zde použít terminologii budoucího Metropolitního plánu pro Ďáblice). Dokonce i vzor Zlaté uličky mu nebyl cizí pro rozmanitost budoucí zástavby.
Tato urbanistická představa o rozvoji se rozplynula jako pára nad hrncem a vývoj se začal ubírat jiným, a to živelným směrem. Příkladem lze vybrat zástavbu okolo prostoru vymezeným ulicemi Osinalická, Hořínecká a Ke Kinu. Tato část má, či spíše měla být novým náměstí obce. Na jejím jižním okraji se nachází předimenzovaný, masivní a nudný magistrátní dům nájemních bytů. Na východním okraji bytové domy s plochou střechou a na severním okraji buňkovitá jednopodlažní radnice symbolizují soudobou architekturu Ďáblic. Nebýt citlivé rekonstrukce Batistovy cihelny na východě a zajímavého pojetí Vlny na západě v okolí tohoto nefunkčního náměstí, byl by tento veřejný prostor jen smutným svědkem „moderní doby".
Současné developerské záměry ukončily vývoj starých Ďáblic a začaly novou epochu. Nelze si nevšimnout u nově vznikajících projektů jednotvárnosti desítek až stovek řadových domů jak jinak než s plochou střechou a podobající se jako vejce vejci.
K tomu se začíná přidávat exploze předimenzovaných čtyřpodlažních bytových domů a možná se dočkáme i vícepodlažních. Kapacita daná územním plánem je využívána téměř na 100% a dokonce u některých projektů se jde rovnou na výjimečně přípustnou hodnotu. Proč ne, když jediným limitem v území je územní plán hl.m.Prahy...
Architektura byla vždy vnímána jako umění, a tak se určitě najdou tací, kterým se vzhled nových téměř funkcionalistických budov vznikajících v Ďáblicích líbí. Jak se říká, „proti gustu žádný dišputát".
Nic proti názorové pluralitě, ale co je daleko horší a s dopadem do budoucnosti s malou možností to napravit, je opomíjení vytvářet kvalitní veřejná prostranství. Do nich kromě jiného patří místa k odpočinku, zastavení a setkávání. Tvoří ho venkovní mobiliář, ale hlavně dostatečný prostor. Hezkým příkladem je park typu Koníčkovo náměstí.
Absence veřejného prostoru v nově vznikajících částech obce se dramaticky negativně projeví v budoucnosti. Tato fatální urbanistická chyba vytvoří problémy pro budoucí generace, ale na její řešení už bude pozdě. Lze ji vidět např. v oblasti mezi Šenovskou a Statkovou ulicí, kde vznikají domovy pro řádově 1000 nových obyvatel.
Kde je příčina této chybné změny v rozvoji Ďáblic? Tohoto trendu či spíše živelnosti?
Za prvé se dnes více staví a jinak než před 20 lety, dnešní stavby jsou efektivnější, úspornější a bohužel i monotvárnější.
Za druhé žijeme v období, kdy bytové projekty jsou velmi žádané, kdy trh je nenasycený a kdy tržní síla obyvatelstva je na vysoké úrovni. Takže bytová výstavba má zelenou.
Za třetí, a to je nejpodstatnější, je to dáno neexistují regulací, či limitami v území. Poslední Urbanistická studie byla vypracována na konci 90. let. Od té doby se vždy jednalo jen o dílčí zamyšlení jako např. nad podobou nového náměstí v roce 2013. A tak jedinou závaznou regulací je nyní územní plán z roku 1999 ve znění pozdějších změn! Absence doplňujících limitů v území a koncepce síťové i dopravní infrastruktury je víc než trýznivá a bude mít fatální a nevratné důsledky.
Řešením je územní studie, která dává současným i budoucím developerům představu, jak jejich projekty mají vypadat a kudy se mají ubírat. Je jasné, že schválit takovouto studii není jednoduché, neboť se musí připravit, představit veřejnosti, projednat s majiteli pozemků a s orgány státní správy. Předpokládá skutečnou participaci občanů, kteří se mohou vyslovit k budoucímu rozvoji obce.
Za námahu to ale stojí, neboť schválená územní studie poskytuje informace nejen developerům, ale i prostor pro zásadní analýzu dopadu do oblasti školství (školek, škol), sociální a ekonomické oblasti, životního prostředí, technické a dopravní infrastruktury a dopravy v klidu neboli parkování. Územní studie slouží rovněž jako podklad pro případnou změnu územního plánu.
Kdo tedy dnes umí odpovědět na otázku: Quo vadis, Ďáblice?..
Jiří Marušiak, 2021-04-07přečteno 1022x
[Zpět]
UŽIVATEL