Mratínský potok - část 1

Dostali jsme hezké povídání od Milady Stroblové.

S jejím svolením tento seriál uveřejňujeme:

Seriál - Mratínský potok od pramene k Labi.

Část 1.

Takto vypadá Mratínský potok na svém prameni v nejvyšší nadmořské výšce na jaře roku 2020.

(svědectví o stavu Mratínského potoka 30 let od nástupu kapitalismu na našem katastru, kdy ve statku skončila tzv. živočišná výroba)

V loňském roce jsme se spolu s Věrou Prokešovou domluvily na výpravách za vodou Ďáblic a blízkého okolí. Poznaly jsme krásu rybníků v Dolních Chabrech, rybníka v Březiněvsi, seznámily jsme se s vodním dílem - retencí v novém sídlišti v Čakovicích. S těmito  ošetřovanými vodními díly ostře kontrastoval stav Ďáblických rybníků. Fotografie prezentované na 5ti panelech jsme nabídnuly ke shlédnutí na akci Zažijme Ďáblice jinak.

Letos budeme putovat dál. V únoru a březnu nebyla žádná zima, která by mi bránila vypravit se po toku Mratínského potoka od Ohrady dál k Labi. Letos jsem navštívila už celý tok potoka až k Cínovecké.

Ponejprv popíši svou výpravu podél části potoka od Ohrady k mostku na Ďáblické. Cestu k Ohradě jsem zvolila právě z Ďáblické. Při několika nahlédnutích za rozpadající se zdi křížovnického statku v loňském roce jsem viděla, že půda je tu rozrytá divočáky a bude nutné prodírat se keři mirabelek a bezinek. Připravila jsem se. Na internetu jsem našla informace o březosti divokých prasat. Ohrožení bachyní chránící mláďata mi nehrozilo. Obuta v holínkách jsem si zahradnickými nůžkami klestila cestu. Hned z kraje jsem našla silnou větev, kterou jsem si nesla jako ochranu. Zem kypřená rypáky divočáků podél zdi sahá až k potoku. Zvířata tu mají napajedlo. Odtok z Parkánu více méně již neexistuje. I když několik dnů před mojí výpravou poprchalo, koryto potoka bylo jen vlhké, sem tam malá kalužinka, všude stopy. Oba toky z rybníčků Parkánu a Ohrady se stýkají zhruba 5 metrů od mostku. Koryto od Ohrady je ostře zaříznuté, do vody nelze bezpečně sestoupit. Vstup je možný právě na soutoku. Zde jsem se pokusila do vody vstoupit. Vysoký nános splavené ornice to však nedovolil. Holinka se mi zabořila více než do poloviny. Na protější straně potoka nad soutokem jsem spatřila ze břehu vytékat čisťoučký pramének vody. Průzračný pramínek po několika centimetrech svého toku pohltil kalný proud od Ohrady.

Asi po patnácti metrech přirozenou cestou vznikající křovinatý listnatý les na neudržované dříve obhospodařované půdě ( odborně - sekundární sukcese ) skončil. Přede mnou se objevil porost skoro dva metry vysoké trávy. V průzkumu potoka jsem však mohla pokračovat. Cestu předem mnou nejspíše denně prošlapují divočáci. Potok je směrem k Ohradě kalný. Dál se rozšíří v  tůňku, do které ústí dlouhá prohlubeň ze strany skládky. Ta je bez vody. Na hladině tůně stojí velký nahnědlý škraloup kalu a z něj vystupují bubliny (zcela totožný povrch monitoruji na potoce pod mostkem vedle plotu policie - viz dokumentární fotografie). Z těchto míst je již vidět hráz rybníka. Asi 10 m pod hrází jsem objevila od strany statku vyúsťující rouru podloženou kamenným korytem. Z ní vytékala čistá voda. A stejně po několika centimetrech proudění ji pohlcuje nepříjemně vyhlížející voda od Ohrady. Vteřinový průtok jsem odhadla tak 2 dl za vteřinu. Pramínek u Ďáblické je asi poloviční mohutnosti. Oba neznámé zdroje průzračné vody mě nesmírně potěšily. Vystoupila jsem na hráz. Ohrada po suché zimě vypadá tristně. Domnívám se, že v ní je zase méně vody, než jsem svými fotografiemi dokumentovala v loňském roce. Nefotila jsem, snažila jsem se udělat jen krátkou bezpečnou „expedici“. Byla jsem sama a divokých prasat je v zpustlé části statku určitě více.

Můj komentář na závěr prvního putování. Narodila jsem se v roce 1953. Na okraji mého rodného města protéká potok. S mojí maminkou jsem dobře do mých deseti let jezdila máchat prádlo v tomto potoku. Tak konali všichni majitelé nemovitostí jejichž louky vedly až k potoku. Pamatuji si, jak jsme při vycházkách z mostku pozorovali hejna rybek rejdících v průzračné vodě. Ve vodě Mratínského potoka kalné již od hráze nebylo možné rybku spatřit. Nemám kontakt na žádného odborníka, který by stav Ohrady, Parkán a potoka posoudil. Pro informaci dodávám, že potok je na katastru Ďáblic a jak katastrální mapy ukazují, rybníky i potok je v majetku řádu Křížovníků.

Přidávám fotografie z prvního letošního nahlédnutí za zeď.

Březen 2020 Milada Stroblová

Alena Marušiaková,
2020-04-16
přečteno 494x

[Zpět]