Mratínský potok č.34

Dnešní večer vám přinášíme zamyšlení paní Milady Stroblové o vztahu člověka ke krajině a vodě.

Vztah člověka ke krajině a vodě / „ opustíš li mě nezahynu, opustíš li mě zahyneš" -  úryvek z básně Viktora Dyka Země mluví /

Nedá se přehlédnout, že se na Zeměkouli mění klima.  V naší zemi jsou zimy sušší a teplejší. V létě přicházejí přívalové deště. Vnímáme výkyvy teplot netypické pro roční období. Vědci monitorují probíhající změny. A co více. Je zjištěno, že způsob obhospodařování půdy u nás způsobil ztrátu její kvality a tím také snáze podléhá erozi. Ďáblice se rozkládají na úpatí vrcholu a hřebene, který je čarou rozvodí řek Vltavy a Labe. Nad obcí se nacházejí pole, traviny, lesy. Majetek patří ve většině soukromníkům.

Naši zastupitelé řeší dlouhou dobu úkol vypořádat se s dešťovkou  / data  text . p. Rexa  DZ duben 2024 /. Kapacita dešťové kanalizace se ukázala poddimenzována. Ulicemi Ďáblickou a Šenovskou se valí voda, ohrožuje automobily. Dochází k zaplavování několika nemovitostí v Ďáblicích a většího počtu domů dál po toku Mratínského potoka.

Uvádím úpravy, které byly doposud k zvládnutí záplav a ochraně zemědělské půdy provedeny :

V Ďáblicích se v nedávných letech pracovalo s dešťovou vodou až téměř v nejnižších místech zástavby. První úprava terénu se nachází nad řadovými domy nad ulicí K Náměstí na čarodějnické louce / za starostky p. Ševčíkové/.

V budově hasičárny se za vedení obce p. Růžičkou vybudovala v celé ploše jedné z garáží vykachlíkovaná vana, která jímá vodu, která od rozvodí stéká Šenovskou a naráží na hasičárnu. Vody z této jímky se odvádí rourou D 400, která je vložená do země od hasičárny pod nádvořím statku do rýhy podél Ďáblické a do Mratínského potoka / návrh za starostky p. Ševčíkové a realizace místostarostka p. Fišmistová  v prvním období starosty pana Růžičky/. Ukazuje se, že roura nemá dostatečnou kapacitu. Po nevelké bouřce, ukázali mi hasiči, stojí ve vaně garáže 50 cm vysoký sloupec vody. Voda postupně odtéká a hasiči vanu po té vyčistí.

Z plochy zástavby sídliště Na cihelně je voda regulovaně odváděna / obrovská podzemní nádrž /. Přesto jsou v tomto sídlišti malá místa, kde voda může škodit. Je třeba je monitorovat a lokálně upravit odvodnění.

Ďáblice stále postupující cestou jednání díky radnímu p. Prokešovi mají z konce zimy vyčištěné břehy potoka od dřevin, které v případě přívalového deště ucpávaly odtokové roury u Cínovecké / část Ďáblická - Cínovecká /.

Co se děje.  Co se bude dít dále?

Je třeba věnovat se opatřením - ozdravení orné půdy a úpravám krajiny, které spolupracují s přírodou. Skoro 50% plochy půdy je prý utuženo těžkou technikou, půdě chybí humus schopný vodu udržet. / odborná vysvětlení se dají dohledat na internetu/ Cestou velkovýroby poškozená orná půda deště špatně vskakuje. Mimo to, je třeba vytvářet další díla, která vodu zadrží a zpomalí její odtok. To je úkol pro zemědělce.

Většina půdy nad Ďáblicemi patří soukromým osobám. V Ďáblicích však máme i něco málo míst, která jsou naší obce, a úpravny by zde bylo možné udělat.

Potřeba ozdravit půdu a lesy, bránit ničivému vysychání krajiny, ochránit majetek může lidi spojit ke spolupráci.

Na špatný stav zemědělské půdy v Česku a klimatické změny reagovalo Ministerstvo životního prostředí.

17. června roku 2021 vydalo vyhlášku o ochraně zemědělské půdy před erozí / sbírka zákonu 240/

Dále zviditelňuji z textu konkrétní a podstatné: extravilán - majitelé polí se postarají o to, že velké lány se rozdělí na menší části, které se osévají různými plodinami. Ve velkých lánech se znovu vytvoří meze s křovinami, budou se vysazovat stromy. Klimatická změna a špatný stav půdy, vymírání zvěře, velký úbytek hmyzu, ptáků /existuje monitoring/, je varující.

Jak nařízení z roku 2021 začali uvádět v život i zemědělci v Ďáblicích?

Ukazují to moje fotografie. K porovnání znovu publikuji fotografie po přívalovém dešti 14.8. 2020. Pole byla rozdělena na různými plodinami oseté menší části, nebo byla zatravněna. Trávnaté plochy déšť dobře vsakují.

Poslední projekt k odvodnění naší obce:

Návrh je z roku 2022 / firma PVS a AquaProcon/  Ten jen jednou větou upozorňuje na potřebu zadržet vodu dešťů v místě spadu na polích. Většina dokumentu pak podává výčet technické návrhů například - vhodné přespádování silnic, zvýšení chodníků u ohrožených nemovitostí, vybudování nové kanalizační větve na západní části obce, retenční nádrž u Mratínského potoka, atd..

Jsou ve státní kase potřebné peníze, které budou na úpravy potřeba?  Dokáží zastupitelé zanechat svárů a spojit se v pracovní tým spolupracující i se soukromými subjekty?

Celo republikově se ukázalo, že zhoršování stavu půdy jde velmi rychle.  Doplňování ztraceného humusu jde naopak velmi pomalu.

Ministerstvo vydalo další zpřísňující vyhlášku:

Pro hospodaření na erozně ohrožených půdách začnou platit nová pravidla, která lépe ochrání pole /publikováno 2023/07/18/ Vyhláška bude postupně nabývat platnosti během letošního roku - 2024.

Změna hospodaření musí zabránit ztrátám orné půdy, která je z polí odnášena při deštích a v době sucha větrem.

Ministerstvem doporučovaná technická opatření jsou -  doslova cituji:

1/ příkopy, 2 průlehy, 3 zatravněné údolnice, 4 polní cesty s protierozní funkcí, 5 ochranné hrázky, 6 ochranné nádrže, 7 terénní urovnávky, atd..

Jak budou úpravy v Česku realizovány těžko předjímat. Mnoho polí vlastní subjekty, které nemají rodový vztah k půdě/ půda - vhodná investice, zisk /, nájemní zemědělci trpí přebujelou kontrolní činností / především menší hospodáři /. Je tu konkurence levnějších potravin vyprodukovaných nefer  cestou v zahraničí / soudobé otrokářství /.

Jak upravit pole, aby co nejlépe odolávala suchu, při přívalovém dešti neztrácela humus a nezpůsobovala záplavy, se zabývají vědci a také několik spolků. Vypracovávají se metody monitoringu ohrožené krajiny a ve spolupráci odborníků z více oborů se tvoří návrhy úpravy krajiny.  Aktivisté umí též reagovat na dotační programy ministerstev. Mě zaujal spolek Živá krajina a jeho projekty. Již realizované úpravy krajiny najdeme na webu spolku. Spolek nabízí přednášky a proškoluje zájemce o ochranu krajiny. Spolek získal zájem i škol. V Česku máme dvě ZŠ, kde se děti pod vedením pedagogů prakticky o krajinu starají. / podpořeno grantem/  Vše je i s mnoha fotografiemi na webu Živá krajina.

O úpravách krajiny podél toku Mratínského potoka jsem průběžně ve svých textech psala. V okolí Ďáblic udělala zastupitelstva dobrou práci / Čakovice, Líbeznice, Zlonín, Ctěnice, Kbely /. Vynikající příklad je  na hranici Horoušánek a Úval. V Ďáblicích se udělalo minimum.  O dění v krajině ďáblického katastru, o  ochraně krajiny budu dál psát.

1 lán mezi skládkou a Ďáblicemi v roce 2022, celá plocha byla letitě osévána stejnou komoditou

2 - 3  ztráty humusu po povodni 2020

4 dělení lánu na části s různými plodinami 2024

5 travina  mezi Ďáblickým hájem a  Spořickou

6   hromady popadaných větví a padlé stromy na Mratínském potoku pod Ďáblickou  rok 2021

7- 9   čištění břehů Lesy ČR zima 2024

10  odtoková rýha a val  na spodní části čarodějnické louky – majetek MČ

11 práce spolku Živá krajina- konference v roce 2022

12  zapojení dětí

13  vytvořené rybníčky k oživení krajiny- zadržení vody, zvlhčení vzduchu, atd.

Alena Marušiaková,
2024-05-12
přečteno 366x

[Zpět]