Martínský potok č.49

V čase letních prázdnin vám přinášíme povídání paní Milady Stroblové, tentokrát o stromech.

Nedávno vysazené stromy v blízkém okolí Ďáblic

Putuji po potoku. Vracím se na místa, která již znám. Příroda se vyvíjí, člověk koná. Mám co pozorovat.

Vědci již nějaký čas sdělují, že klima na Zemi se mění. Letošní měsíc červen byl teplotně rekordní. Pršelo málo. Ráda bych napomohla k prohloubení vědomostí čtenářů o suchu. Děkuji proto osvětě Václava Cílka. V jednom z posledních rozhovorů Václav Cílek vysvětluje, jak se sucho promítá do hloubky Země. Díky technologiím je monitorován obsah vody do hloubky 2-3 km pod zemským povrchem. Činí tak družice Grace /Greis / - gravimetrická družice monitorující obsah vody v zásobnících Země. Po roce 2015 se voda nedoplňuje na stav před rokem 2015 sděluje pan Cílek. To není dobrá zpráva. Programy adaptace člověka na sucho, na zadržení vody v krajině jsou v naší zemi, v Evropě popsány, ale realizovány jsou jen zatím nedostatečně.

Proto dnes chci zviditelnit v nedávné době vysazené stromy, které jsem blízko Ďáblic objevila. Líbeznice si v minulosti vytvořila projekt zeleného prstence okolo obce - zelenou kruhovou promenádu. O vysazené její části směrem k Měšicím jsem psala. Radost mi v roce 2025 přinesla revitalizace řady stromů podél silnice Líbeznice - Hovorčovice. Tím, že často cestuji a fotím, tato změna mi neunikla. Nyní již jen zjistím, které stromy byly podél silnice vysazeny.

Moje silvestrovská procházka 2025 k Ohradě začala od skládky. Pochválit můžeme správce skládky, doplnila se zde řada topolů podél plotu. Těleso skládky - jeho finální část byla osázena keři. Jeví se mi, že je jejich méně, než vidíme na prvních etapách skládky. Překonají zde stromy a keře letošní horko. Při vycházkách polní cestou do Zdib těleso skládky pozorujme.

Další z polních cest do krajiny, kterou jsem se v zimě vypravila, je za Březiněvsí, vede na křížení silnice z Třeboradic do Hovorčovic k vlakovému přejezdu. Končí kapličkou. Nedaleko od silnice vidíme velkou oplocenou parcelu. Užívá ji Klub psích sportů, jak je uvedeno v mapě. Od první tyče zahrady cestu lemuje dlouhá řada doubků. Na jaře jsem stromy počítala. Je jich tu asi 40.  Domnívám se, že jsou tu déle než dva roky. Letos zjistím, zda je to dub letní, či zimní.

Moje prosincová vycházka do Březiněvsi měla za cíl konečně poznat přechod přes dálnici. Dostala jsem se však na slepou cestu rovnoběžnou s hlavní silnicí. Netrefila jsem správnou odbočku z hlavní silnice. Ze silničky jsem zahlédla velkou stromy osázenou plochu pod valem. Nedala se přehlédnout. Ochrana stromků před okusem - ostře zelený plast přitahoval pohled.  Vrátila jsem se sem v době květu řepky. Stromy jsem nepoznala. Já jsem však nelenila a napsala na radnici do Březiněvsi. Pan Korint mi sdělil, že pozemek patří řádu Maltézských rytířů, který jej pronajal soukromému nájemci. Podle informací z obce nájemce na pozemku vysadil rychle rostoucí stromy rodu paulovnia (Paulownia). V dopisu jsem panu Korintovi sdělila, že jsem mezi stromy procházela a viděla jsem, že jich hodně uhynulo. Pan Korint byl tak laskavý, že mi poskytl další informace. Podobné výsadby se dělají z peněz Evropských fondů.  Následná péče není hrazena. Vznikající háj budu dál pozorovat.

Spolek pro Ďáblice zvedl téma - Cesta z ďáblického náměstí k hvězdárně vyšší úrovně. Odstartoval projekt PROMENÁDA. Vážení ďábličtí -- napříč volebními stranami a subjekty spojme síly a cestu, která je léta vyšlapávána lidmi, kteří z centra obce bez ohledu na vlastníky neoplocených pozemků, vystupují k nejkrásnějšímu přírodnímu útvaru Ďáblic, z nějž možná i princezna Anežka hleděla do krajiny, když ji sloužící vozili na východu k sestřičkám do kláštera v Doksanech.

Vysazování stromů, které potřebujeme pro budoucí doby horka, kdy země ztrácí vodu, je CESTA. Avšak je tu problém - odborně řečeno - následná péče.

Kdo je Paulovnie plstnatá.

Strom pochází z jihovýchodní části Číny. Již dlouho je však vysazován v teplejších částech Evropy jako ozdobný parkový strom.

Paulovnie plstnatá je rychle rostoucí opadavý strom se širokou korunou, dorůstající výšky kolem 20 metrů. Hlavní atraktivita stromu tkví v jeho nezvykle velkých listech, které dorůstají až 30 cm, jsou matně až tmavě zelené a velmi chlupaté. Květy jsou velké, náprstkovitě zvonkovité, vně světle fialovomodré, uvnitř se žlutými proužky. V Evropě kvete v květnu, a to ještě před olistěním.

Paulovnie je velmi odolná rostlina. Dokáže přežít i požár, neboť její kořeny jsou schopny regenerace a vyhnat nové větve. Je odolná k znečištění a není citlivá k  půdním typům. Proto se řadí mezi tzv. pionýrské rostliny. Obohacuje půdu dusíkem a zabraňuje svými kořeny erozi. Nesnáší stín jiných stromů, daří se jí, pokud je převyšuje. /zdroj  internet/

22.července 2026                                                                                Milada Stroblová

Alena Marušiaková,
2026-07-30
přečteno 42x

[Zpět]